Při vstřikování často vzniká vzduch nebo plyny, které nesmí být v žádném případě zachyceny v dutině. V opačném případě vznikají dutiny, které jsou pro vstřikovaný díl škodlivé. Aby se zabránilo kvalitativním nedostatkům plastového dílu, musí být přebytečný vzduch z uzavřeného systému odváděn.
Dostatečné odvzdušnění bylo vždy považováno za jeden z náročných úkolů při vstřikování plastů. Tradičně se tento požadavek plnil například broušenými plochami na vyhazovacím čepu. Tím se nepochybně dosáhne uspokojivých výsledků, pokud jde o odvzdušnění – ale je třeba akceptovat další rizika, jako je tvorba otřepů nebo horší vedení, a tím i výrazně vyšší opotřebení.